Původně z ní měla být lékárnice, později zubařka, ale nakonec skončila na Slovenské zdravotnické univerzitě v oboru veřejné zdravotnictví. Během studia na vysoké škole dostala svou první zrcadlovku a zjistila, že její cesta bude přece jen možná jiná. A o tom, že její fotky jsou skutečně výjimečné se můžete přesvědčit sami. Zuzana je jasným důkazem toho, že pokud člověk jde do něčeho absolutně naplno, musí to vyjít.
Zkuste se charakterizovat třemi slovy …
Nerozhodná, perfekcionista, citlivá
Jak jste se dostali k fotografii?
Myslím, že u mě se celý proces vyvíjel velmi pomalu a stále se vyvíjí. Pocházím z rodiny kde oba rodiče pracují ve zdravotnictví, takže jsem spíš byla vedena tímto směrem. Pamatuji si, že jako malá jsem si velmi ráda prohlížela pěkné fotky v časopisech, později jsem obdivovala práci fotografů na internetových portálech. Během vysoké školy jsem si do počítače nainstalovala photoshop a začala jsem zkoušet první úpravy fotek. Nejdříve to byly moje vlastní portréty otištěno obyčejným foťákem doma v pokoji, později jsem dostala svou první zrcadlovku … v začátcích jsem fotila všechno svého psa, kamarádky, později přírodu a vždy jsem velmi ráda fotila dorty a koláče.
Po vysoké škole jsem s focením přestala úplně, najela jsem do pracovního života, který byl zcela mimo fotografickou sféru. Občas jsem si doma vyfotila co jsem napiekla a to bylo všechno. Možná to bude znít zvláštně, ale myslím, že k focení mě opět přivedl až instagram. Množství krásných fotografií na Instagram ve mně opět probudily touhu fotit. Koupila jsem si nový foťák a už to šlo. Opět jsem začala s focením sladkého jídla a fotky jsem zveřejňovala na svůj instagramový profil.
Právě při focení jídla jsem si uvědomila jak důležitá je příprava na vytvoření pěkné fotky a jak moc záleží na každém detailu. Naučila jsem se pracovat s denním světlem, což využívám i při focení rodin. Musím na sebe prozradit, že focení lidí bylo pro mě velmi dlouho něco nepředstavitelné. Prostě jsem se bála, že nesplním očekávání a měla jsem strach, jestli se moje fotky budou lidem líbit. Asi i v tom mi velmi pomohlo focení jídla. Potřebovala jsem se vyfotit, nabrat dovednosti a zkušenosti … získala jsem větší jistotu a najednou přišel moment kdy jsem si řekla, že je čas zkusit něco nového …
Jak si vzpomínáte na své začátky?
Mám na ně jen hezké vzpomínky a vždy se mi vybaví úsměv na tváři, když si vzpomenu jak jsem fotila jídlo na balkoně či portréty kamarádek na kterých jsem si pak zkoušela úpravy ve photoshopu. Myslím, že bez těchto začátků a zkoušení bych nefotila, tak jak fotím dnes …
Co nejraději fotíte?
Stále velmi ráda fotím sladké jídlo, zejména dorty a koláče, velmi mě baví celý proces kolem, přípravy scény až po finální foodstyling na fotce. Co se týče živých objektů, nejraději zachycuje emoce a úplně nejvíc ty dětské ve spojení s rodiči. Líbí se mi dětská přirozenost, při které se rodiče během focení uvolní a vzniknou tak opravdu přirozené a krásné momenty.
Kde čerpáte inspiraci?
Nejvíce inspirace stále čerpám na Instagram od zahraničních fotografů, ale mám i své oblíbených zde na SR.
